Jednou ze základních věcí, potřebných k životu, je bezesporu voda. Dospělý člověk by jí měl vypít v průměru okolo dvou litrů denně, i když toto množství se samozřejmě může lišit podle věku, zdravotního stavu, zátěže i počasí. Otázkou však je, kde ji získat.

Zatímco dříve existovaly studny a veřejné kašny, dnes si ji kupujeme nejčastěji v obchodech v plastových lahvích. Naprostá většina z nás kupuje rovnou více balení, aby je nemuseli kupovat častěji. Nezamýšlí se však nad tím, zda se voda může, podobně jako některé potraviny, v průběhu doby zkazit.

Pravdou totiž je, že ano, zvláště při nevhodném skladování. Jen málokdo si totiž uvědomuje, že ani balená voda není čistá H2O, nýbrž obsahuje i další anorganické i organické součásti. Na ty je naše tělo zvyklé a nejenže je umí pracovat, dokonce je i potřebuje. To je ostatně i důvod, proč nám destilovaná voda chutná tak odporně.

Tyto mikročástice však způsobují postupné zkažení vody, zvláště pak ty organické. Pokud je láhev uzavřená a uchovávaná na chladném, tmavém místě, například v lednici, pak vydrží poměrně dlouho. Jenže naprostá většina z nás je takto neskladuje. A v nejhorším případě, tedy pokud jsou v letních vedrech vystaveny Slunci, dojde ke zkažení poměrně rychle.

Důvodem je to, že teplá voda podporuje růst mikroorganismů, zatímco anorganické sloučeniny mohou sloužit jako jejich potrava. Bohužel, prvních příznaků si nemusíme všimnout, takže se může stát, že pijeme řasy, aniž bychom o tom vůbec věděli.

To však není jediný problém. Tím dalším, o kterém ví ještě mnohem méně lidí, jsou mikroplasty. Jedná se o mikroskopické částečky plastiku, který je vodou z láhve vyplavován, přičemž my jej následně vypijeme. O tom, že to pro naše zdraví zrovna přínosné, asi není třeba hovořit.

Proto bychom měli mít výše uvedené na paměti, a řídit se heslem, že méně znamená více. A pokud možno, kupovat vodu ve skleněných lahvích.