Ze zákona by cyklisté, stejně jako řidiči automobilů, měli používat k jízdě silnice, samozřejmě s tou výjimkou, že cyklista nesmí na dálnici. To se zdá jako rozumné řešení – oba jsou to dopravní prostředky, které by na chodníku snadno mohly ohrozit chodce. Bohužel to vypadá, že jejich soužití není tak hladké, jak bychom doufali.

Hlavním problémem je odlišný styl obou dopravních prostředků. Tak se často stane, že cyklista, byť se snaží jet seberychleji, zpomalí dopravu, zatímco řidič automobilu jej na druhou stranu může snadno porazit, pokud rychle projede kolem něj.

Jistě, jsou zde určitá pravidla, kterými by se oba měli řídit, aby soužití bylo co nejklidnější. Z nich nejznámější je to, že pokud jede více lidí na kole, nesmí jet vedle sebe, nýbrž v řadě za sebou. Všichni cyklisté také musí jezdit co nejblíže krajnici. Jinak pro ně platí stejné značky jako pro auta – to si mnoho z nich neuvědomuje, zvláště v jednosměrkách.

Dalším, mnohem kontroverznějším krokem, bylo zavedení povinné vzdálenosti při předjíždění cyklisty metr a půl. Jistě, teoreticky by to mělo zvýšit bezpečnost. Problém je, že naše silnice na to zkrátka nejsou dost široké – při takovémto předjíždění nutně vjedete do vedlejšího pruhu, což je něco, co by se mělo minimalizovat. Asi není třeba říkat, že to předjíždění kol značně zkomplikovalo.

Co by se tedy dalo udělat, aby se situace zlepšila? Zdaleka nejlepší by bylo udělat na silnici speciální pruh pro cyklisty. Jistě, existují cyklistické stezky, avšak ty často nejsou zrovna v dobrém stavu, případně nevedou v podstatě nikam. A pokud už mají konec, pak většinou ne tam, kam se chce onen člověk dostat. Extra pruh na silnici by tedy byl možným řešením.

Zde je samozřejmě problém v tom, že by bylo potřeba většinu silnic rozšířit. Navíc je pravděpodobné, že by i tento nový pruh používali řidiči automobilů, podobně jako chodci používají cyklistické stezky. A dokud se to nezmění, nemá podobný projekt příliš naděje.