Při zařizování místností nábytkem bychom neměli podlehnout velikášství, které prosazuje za každou cenu zaplnit všechny volné kouty. Čím je místnost více vyplněna nábytkem, tím je stísněnější, ale v příliš strohém interiéru se zas nebudeme cítit útulně. To se týká především šatních skříní a úložného prostoru. Ty by měly mít své přesně vymezené teritorium pokud možno v jedné místnosti, kde buď zaplní nešikovný výklenek, nebo pokryjí celou jednu stěnu od podlahy až ke stropu. V ostatních pokojích pak zbude dostatek místa na různé variace s menšími kusy nábytku, jako např. s konferenčními stolky, sedacími soupravami a s květinovými aranžmá.

Ložnice je základ bytu

Nejdůležitější místností v domě je kromě koupelny a toalety ložnice. Možná se to bude zdát podivné, proč ne třeba kuchyně, ale zařízení ložnice je naprosto zásadní pro regeneraci těla. V ložnici by mělo být umístěno pouze lůžko (dvojlůžko), z každé strany noční stolek, několik dekorativních květin, na stěnách příjemné výjevy v podobě obrazů nebo maleb, intimní osvětlení a velmi měkký pohodlný koberec. Ložnice není pracoviště, musí být zkrátka relaxační intimní zónou.  A do ložnice rozhodně nepatří počítač, nebo dokonce televize.

Dětský pokoj

Dětský pokoj by měl být v podobném duchu laděn částečně v klidové zóně a z poloviny zařízen jako tvůrčí zázemí pro hru a přípravu do školy. Stůl v dětském pokoji umístíme tak, aby byl výhled směrem ke dveřím nebo k oknu, s pevnou stěnou místnosti za zády. Nikdy ne s výhledem do zdi. Podobný nešvar se často objevuje i v pracovnách dospělých a v mnoha kancelářích. Nezapomínejme na pohodlnou pracovní židli a poblíž stolu na nábytkovou stěnu ve stylu knihovny. Může to být i docela jednoduchý kus nábytku ve stylu polic bez uzavíratelné přední stěny.

Opatrně se zrcadly

Problematická jsou v místnostech zrcadla. Ta by měla být umístěna spíš v koupelně nebo na chodbách, zrcadlo nepatří do ložnice a v dětském pokoji by také viset nemuselo. Když už zrcadlo jako doplněk, tak aby se v něm odrazil třeba kus zeleně ze zimní zahrady, z verandy, jako pomyslné prodloužení místnosti něčím příjemným.